Jak výkonnostní poplatek funguje
Výkonnostní poplatek správce fondu dostane, pokud fond překoná dohodnutý benchmark – například akciový index nebo pevnou sazbu. Typický mechanismus: správce vezme 20 % z výnosu nad benchmark.
Příklad: fond má benchmark 5 % ročně. Fond vydělal 8 %. Výnos nad benchmark je 3 procentní body. Správce si vezme 20 % z těchto 3 p.b. = 0,6 %. To je výkonnostní poplatek za daný rok, odečtený z hodnoty fondu.
High-water mark a hurdle rate
Správně konstruovaný výkonnostní poplatek obsahuje ochranné mechanismy:
- High-water mark – správce dostane výkonnostní poplatek jen pokud fond překoná historické maximum hodnoty. Pokud fond klesl a teprve se zotavuje, správce nesmí brát poplatek za „zotavení ze ztráty".
- Hurdle rate – minimální výnos, nad nějž teprve správce dostane poplatek. Například: výkonnostní poplatek jen pokud výnos překročí 3 % ročně.
Bez těchto mechanismů může správce dostávat poplatky i při slabé výkonnosti v kontextu trhu.
Výkonnostní poplatek v TER
Výkonnostní poplatek zpravidla není součástí TER – TER zahrnuje jen pravidelné provozní náklady. Výkonnostní poplatek se v dokumentaci fondu uvádí zvlášť. Proto je TER jen částí celkových nákladů u fondů s výkonnostním poplatkem.
Při srovnávání fondů se podívejte jak na TER, tak na výkonnostní poplatek a podmínky jeho uplatnění. Fond s nízkým TER a agresivním výkonnostním poplatkem může být celkově dražší než fond s vyšším TER bez výkonnostního poplatku.
U jakých fondů jsou výkonnostní poplatky běžné
Výkonnostní poplatky jsou typické pro:
- Hedge fondy (standardně „2 and 20" – 2 % TER + 20 % z výnosu nad benchmarkem)
- Fondy kvalifikovaných investorů v ČR
- Aktivně spravované akciové fondy
Pasivní ETF výkonnostní poplatek zpravidla nemají. Jejich cílem je sledovat index, ne ho překonat.
