Jak se užitná plocha měří
Užitná plocha se měří jako vnitřní světlá plocha místností – od líce stěny k líci stěny, minus tloušťka stěn. Nezahrnuje plochu zastavěnou svislými konstrukcemi (nosné sloupy, zdi, komíny) uvnitř bytu.
Výsledkem je plocha, na které skutečně stojíte a pohybujete se. Proto je užitná plocha vždy nižší než celková podlahová plocha bytové jednotky uváděná v katastru nemovitostí.
Podlahová plocha vs. užitná plocha
Tyto pojmy se v praxi zaměňují, ale liší se dle norem a právních předpisů:
- Celková plocha bytové jednotky – definována zákonem č. 89/2012 Sb. (NOZ), zahrnuje vnitřní podlahovou plochu místností a komor, podlahu v tloušťce podlahy
- Užitná plocha – dle normy ČSN ISO 9836 je součtem ploch místností k bydlení bez nosných prvků
- Obytná plocha – jen místnosti splňující podmínky pro bydlení (výška, osvětlení, větrání)
Při inzerci a prodeji se bohužel různé pojmy zaměňují. Vždy se ptejte, co konkrétní číslo zahrnuje.
Co se do užitné plochy počítá a co ne
Zpravidla se počítá: obytné místnosti (pokoje, ložnice), kuchyně, koupelna, toaleta, předsíň, komora, lodžie a balkon (zpravidla poloviční koeficient).
Zpravidla se nepočítá: plocha nosných zdí, sloupů, komínů, sklepní kóje (součástí bytu může být jako příslušenství), garážové stání (evidováno zvlášť). Konkrétní metodiku určuje norma nebo dohoda stran.
Užitná plocha a cena nemovitosti
Cena nemovitosti se často vyjadřuje jako cena za m² užitné plochy. Proto záleží, jakou plochu prodávající udává – stará panelová výstavba s tlustými zdmi může mít velký rozdíl mezi evidovanou plochou v katastru a skutečnou obytnou plochou.
Při koupi nemovitosti si nechte k dispozici geometrický plán nebo půdorys a plochu si přepočítejte sami, nebo zadejte zaměření odborníkovi. Inzerovaná plocha se někdy liší od skutečné.
