Typy směnek
Zákon č. 191/1950 Sb. (zákon směnečný a šekový) rozlišuje:
- Cizí směnka (tratta): výstavce přikazuje třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit oprávněnému. Směnečník ji musí akceptovat (přijmout). Typická v obchodních transakcích.
- Vlastní směnka (solosměnka): výstavce se sám zavazuje zaplatit. Jednodušší forma, běžnější v zajišťovacích účelech.
Náležitosti směnky jsou zákonem přísně stanoveny. Chybí-li byť jedna, jde o neplatný dokument.
Blankosměnka jako zajištění úvěru
Blankosměnka je směnka s nevyplněnými údaji (nejčastěji suma nebo datum splatnosti), ke které je připojeno prohlášení o právu věřitele tyto údaje doplnit.
Banky a nebankovní věřitelé blankosměnku používají jako zajišťovací nástroj: pokud dlužník nesplácí, věřitel doplní výši dluhu a datum a může okamžitě podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, aniž by musel prokazovat základ pohledávky. Soud vydá platební rozkaz zrychleně.
Rizika blankosměnky pro spotřebitele
Blankosměnka v nesprávných rukou je nebezpečná:
- Věřitel může doplnit vyšší částku, než dlužník dlužil
- Soud vydá platební rozkaz bez přezkumu základu pohledávky – dlužník se brání podáním námitek
- Prohlášení o doplnění (tzv. směnečný aval) musí být písemné a specifikovat meze, do jakých lze směnku doplnit
Zákon č. 257/2016 Sb. (spotřebitelský úvěr) výslovně zakazuje použití směnky nebo šeku k zajištění spotřebitelského úvěru. Toto pravidlo chrání spotřebitele před zneužitím.
Notářský zápis s exekučním titulem jako alternativa
Místo blankosměnky některé banky využívají notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. Dlužník tím souhlasí s okamžitou exekucí bez soudního řízení, pokud nesplní závazek. Notářský zápis je průhledný – suma a podmínky jsou pevně určeny, nelze je dodatečně měnit.
