Právní základ a průběh
Rozhodčí řízení v ČR upravuje zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení. Základem je rozhodčí smlouva nebo rozhodčí doložka v hlavní smlouvě, kde se strany dohodnou na řešení sporů rozhodčím řízením místo soudu.
Průběh rozhodčího řízení:
- Podání rozhodčí žaloby
- Jmenování rozhodce nebo senátu
- Výměna podání a důkazů
- Ústní jednání (nemusí být povinné)
- Vydání rozhodčího nálezu
Nález je závazný a po uplynutí lhůty pro napadení nebo po potvrzení soudem vykonatelný.
Výhody a nevýhody oproti soudu
Výhody rozhodčího řízení:
- Rychlost – zpravidla kratší než soudní řízení
- Neveřejnost – spor není veřejný
- Flexibilita – strany mohou ovlivnit výběr rozhodce a procesní pravidla
- Mezinárodní uznatelnost – rozhodčí nálezy jsou uznávány v desítkách zemí (Newyorská úmluva)
Nevýhody:
- Omezená odvolatelnost – nález se velmi obtížně napadá
- Může být dražší než soud u malých sporů
- Riziko výběru nevhodného (biasovaného) rozhodce
Spotřebitelské spory a rozhodčí doložky
V ČR bylo rozhodčí řízení masivně zneužíváno v nebankovních spotřebitelských úvěrech: smlouvy obsahovaly rozhodčí doložky s výběrem rozhodce propojeného s věřitelem. Spotřebitel nevěděl, kdo spor rozhodne, a rozsudky byly vydávány bez řádného řízení.
Soudy a novela zákona situaci napravily: rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách musí splňovat přísné podmínky. Spotřebitel navíc může spor s poskytovatelem finančních služeb řešit u finančního arbitra zdarma.
Rozhodčí řízení a nemovitostní spory
V nemovitostních sporech (kupní cena, vady, nájemní smlouvy) je rozhodčí řízení méně obvyklé, ale možné. Výhodou je rychlost pro obchodní spory mezi podnikateli (developer vs. dodavatel).
Pro spory mezi developery a spotřebiteli (kupujícími bytů) platí omezení pro spotřebitelské rozhodčí doložky. Spotřebitel se nemůže vzdát práva na soud dříve, než spor vznikne.
