Nominální vs. reálná hodnota
Rozdíl je zásadní pro jakékoli finanční rozhodování:
- Nominální hodnota: absolutní číselná výše bez ohledu na inflaci (100 000 Kč dnes i za 10 let)
- Reálná hodnota: vyjadřuje, kolik tohoto zboží nebo služeb si za 100 000 Kč skutečně koupíte (při inflaci 3 % ročně za 10 let kupní síla klesne přibližně na 74 000 Kč v dnešních cenách)
Vzorec pro reálnou hodnotu: Reálná hodnota = Nominální hodnota / (1 + inflace)^počet let. Nebo přibližně: reálná sazba ≈ nominální sazba – inflace (Fisherova rovnice).
Reálná hodnota a hypotéka
Dluh má z pohledu reálné hodnoty zajímavou vlastnost: inflace dlužníkovi pomáhá. Splácíte nominálně stejnou splátku, ale ta v čase představuje menší reálnou hodnotu, protože váš příjem (nominálně) roste.
Příklad: fixní splátka 15 000 Kč při průměrné inflaci 3 % ročně bude mít za 10 let reálnou hodnotu přibližně 11 000 Kč v dnešních cenách. Váš plat mezitím nominálně poroste, takže splátka bude méně zatěžující.
Naopak věřitel (banka) přichází o reálnou hodnotu, pokud je nominální sazba nižší než inflace. Proto banky stavějí sazby nad inflaci – reálná sazba by měla být kladná.
Reálná hodnota nemovitosti
Cena nemovitosti může nominálně růst, ale reálně klesat, pokud ceny rostou pomaleji než inflace. Reálné zhodnocení nemovitosti = nomální cena v t1 / nominální cena v t0 / (1 + průměrná inflace za období) – 1.
Nemovitosti jsou tradičně považovány za ochranu před inflací, protože jejich ceny i nájmy mají tendenci přizpůsobovat se inflaci. Tato ochrana ale není absolutní a závisí na konkrétním trhu a době.
Reálná úroková sazba
Reálná úroková sazba = nominální sazba mínus inflace. Pokud je hypoteční sazba 4,9 % a inflace 3 %, reálná sazba je přibližně 1,9 %. V tomto prostředí si banka ve skutečnosti vydělá 1,9 % ročně v reálném vyjádření.
Pro spoření platí analogicky: pokud sporici účet nabízí 3 % a inflace je 4 %, reálná sazba je záporná – peníze na účtu reálně ztrácejí hodnotu, přestože nominálně přibývají.
