Co je pohledávka a jak vzniká
Pohledávka vzniká na základě závazkového vztahu – nejčastěji ze smlouvy (kupní, o dílo, úvěrové) nebo ze zákona (náhrada škody, bezdůvodné obohacení). Pohledávku má vždy věřitel, závazek dlužník.
Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) stanoví pravidla pro vznik, převod a zánik pohledávek. Pohledávka se promlčí, pokud věřitel neuplatní právo v promlčecí době – obecně 3 roky, u některých práv déle.
Zajištění pohledávky
Pohledávku lze zajistit několika způsoby:
- Zástavní právo: pokud dlužník nesplní, věřitel může uspokojit pohledávku z výtěžku prodeje zastavené věci (nemovitosti, movité věci).
- Ručení: třetí osoba ručí za splnění závazku dlužníka.
- Notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti: umožňuje přikročit k exekuci bez soudního řízení.
- Bankovní záruka: banka ručí za pohledávku klienta.
Vymáhání pohledávky
Pokud dlužník neplní, věřitel může:
- zaslat předžalobní výzvu (povinnou podmínku před podáním žaloby),
- podat žalobu k soudu a získat platební rozkaz nebo rozsudek,
- požádat o výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Při vymáhání pohledávky platí poplatky (soudní poplatek, odměna exekutora). Pro pohledávky do 1 000 000 Kč lze využít zkráceného řízení nebo rozhodčí doložku ve smlouvě.
Pohledávky v daňovém právu a účetnictví
Pro OSVČ vedoucí daňovou evidenci nebo účetnictví je sledování pohledávek klíčové. Nezaplacené pohledávky mohou ovlivnit základ daně – záleží na tom, zda je firma plátcem DPH a jakou metodu uplatňuje.
Pohledávky po splatnosti lze odepisovat jako daňově uznatelné náklady za podmínek stanovených zákonem. Tvorba opravných položek k pohledávkám je upravena zákonem č. 593/1992 Sb.
