Co je penzijní připojištění a jak vzniklo
Penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo zavedeno zákonem v 90. letech jako třetí pilíř penzijního systému. Účastníci ukládají peníze do penzijního fondu a stát přispívá státním příspěvkem.
Od roku 2013 nelze penzijní připojištění nově sjednat – nahradilo ho doplňkové penzijní spoření (DPS) dle zákona č. 427/2011 Sb. Stávající smlouvy penzijního připojištění ale pokračují v tzv. transformovaných fondech.
Hlavní rozdíly oproti novému DPS
Transformované fondy (staré penzijní připojištění) mají jednu zásadní výhodu: garanci nezáporného výnosu. Fond nesmí skončit v minusu – případnou ztrátu musí pokrýt akcionáři penzijní společnosti.
Nevýhodou je konzervativnější investiční strategie – transformované fondy nemohou investovat tak agresivně jako účastnické fondy v DPS. Výnosy bývají nižší, ale stálejší.
Státní příspěvek a daňové výhody
Státní příspěvek funguje stejně jako u DPS – závisí na výši měsíčního vkladu. Výhody jsou shodné: při příspěvku zaměstnavatele jde o osvobozený příjem zaměstnance, vlastní příspěvky nad 12 000 Kč ročně lze odečíst od základu daně.
Konkrétní výše státního příspěvku a limity pro daňový odpočet jsou shodné s aktuálními pravidly pro DPS – pro přesná čísla vždy ověřte aktuální zákon.
Přechod na DPS nebo pokračování
Účastník transformovaného fondu může dobrovolně přejít do účastnických fondů v rámci DPS. Převod prostředků je možný, ale je třeba počítat s tím, že přijdete o garanci nezáporného výnosu transformovaného fondu.
Zda se přechod vyplatí, závisí na věku, investičním horizontu a ochotě nést riziko. Pro účastníky blízko důchodového věku může být jistota garantovaného výnosu cennější než potenciálně vyšší výnos z agresivnějšího fondu.
