Jak funguje fond peněžního trhu
Fond nakupuje krátkodobé dluhové nástroje se splatností zpravidla do 1 roku: státní pokladniční poukázky, krátkodobé firemní dluhopisy s vysokým ratingem a bankovní termínované vklady.
Výnos fondu se odvíjí od úrovně krátkodobých úrokových sazeb – přibližně od sazby PRIBOR nebo EURIBOR. Při sazbách kolem 3–4 % (jak je tomu v roce 2026) mohou fondy peněžního trhu přinést výnos pohybující se v podobném rozmezí po odečtení poplatků správce.
Fondy peněžního trhu vs. spořicí účet
Spořicí účet – vklady pojištěny do 100 000 EUR u Fondu pojištění vkladů. Banka určuje úrok, který se může měnit. Výběr zpravidla okamžitý.
Fond peněžního trhu – výnos závisí na trhu, není garantovaný. Peníze nejsou pojištěny Fondem pojištění vkladů. Odkup podílů trvá zpravidla 1–3 pracovní dny. Výhodou je flexibilita a při nízkých bankovních sazbách potenciálně vyšší výnos.
Rizika fondu peněžního trhu
Fondy peněžního trhu se považují za konzervativní, ale nulové riziko neexistuje:
- Kreditní riziko: selhání emitenta dluhopisu ve fondu.
- Úrokové riziko: při náhlém růstu sazeb klesá tržní cena existujících dluhopisů.
- Kurzové riziko: u fondů v cizích měnách.
Regulace EU (nařízení MMFR) přísně vymezuje, do čeho smí fondy peněžního trhu investovat, čímž rizika omezuje.
Pro koho se fondy peněžního trhu hodí
Fondy peněžního trhu jsou vhodné jako:
- krátkodobé parkování likvidity (finanční rezerva, budoucí výdaj za 6–24 měsíců),
- konzervativní složka diverzifikovaného portfolia,
- alternativa k spořicímu účtu v době, kdy bankovní sazby zaostávají za tržními.
Nejsou vhodné pro dlouhodobé investování s cílem překonat inflaci – na to jsou lepší akciové nebo smíšené fondy.
