Podmínky pro oddlužení
Oddlužení upravuje insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Základní podmínky:
- Dlužník musí být v úpadku nebo hrozícím úpadku (není schopen plnit závazky déle než 30 dnů po splatnosti)
- Dlužník musí mít dobromyslný záměr – nesmí jít o úmyslné zadlužení
- Návrh musí podepsat insolvenční správce nebo akreditované centrum
Od roku 2019 (novela insolvenčního zákona) nejsou stanoveny podmínky minimální míry uspokojení věřitelů (dříve 30 %). Nově stačí prokázat poctivý záměr a splácet po celou dobu.
Jak oddlužení probíhá
Po schválení návrhu insolvenčním soudem nastoupí oddlužení ve formě:
- Splátkový kalendář – dlužník splácí z příjmů věřitelům po dobu 3–5 let
- Zpeněžení majetkové podstaty – prodej majetku a rozdělení věřitelům (kombinovatelné se splátkovým kalendářem)
Po úspěšném ukončení (3 nebo 5 let dle podmínek) soud dlužníkovi zbývající dluhy odpustí – dlužník dostane „čistý štít". Po 5 letech splácení je osvobození téměř automatické.
Oddlužení a hypotéka – co se děje s nemovitostí
Pokud má dlužník hypotéku a nemovitost je součástí zástavního práva banky, záleží na výši dluhu a hodnotě nemovitosti:
- Pokud dlužník pokračuje ve splácení hypotéky a nemovitost má vyšší hodnotu než dluh, lze ji v oddlužení zachovat
- Pokud dlužník hypotéku nesplácí nebo je dluh vyšší než hodnota nemovitosti, může být nemovitost prodána
Zástavní věřitel (banka) má v insolvenčním řízení přednostní právo na uspokojení z výtěžku zástavy před ostatními věřiteli.
Dopad oddlužení na budoucí hypotéku
Záznamy o insolvenčním řízení jsou veřejné (insolvenční rejstřík) a přetrvávají i po skončení. Banky tyto záznamy při posuzování žádosti o hypotéku zohlední. Bezprostředně po skončení oddlužení hypotéku prakticky nikdo nedostane.
S delším časovým odstupem (5–10 let), stabilním příjmem a čistou úvěrovou historií je možnost hypotéky otevřenější. Nebankovní poskytovatelé jsou obecně benevolentnější, ale za výrazně vyšší sazbu.
