Nezabavitelná částka

Při exekuci srážkami ze mzdy nebo v insolvenčním oddlužení má dlužník vždy nárok na to, aby mu zůstal určitý zákonem stanovený příjem. Tento chráněný obnos se nazývá nezabavitelná částka.

Smyslem je zabránit tomu, aby se dlužník ocitl zcela bez prostředků a nebyl schopen pokrýt ani základní životní potřeby – stravu, bydlení, dopravu do práce. Bez tohoto institutu by exekuce mohla přivést dlužníka do sociální nouze a vymáhání by ztratilo smysl.

Výpočet nezabavitelné částky vychází ze dvou veličin stanovených nařízením vlády:

• Životní minimum jednotlivce – aktuálně stanovené zákonem č. 110/2006 Sb.
• Normativní náklady na bydlení – průměrné náklady na bydlení pro jednu osobu dle nařízení vlády

Nezabavitelná základní částka na dlužníka se rovná součtu dvou třetin životního minima a dvou třetin normativních nákladů na bydlení. Ke každé vyživované osobě (manžel/ka, dítě) se přičítá čtvrtina základní nezabavitelné částky.

Konkrétní výše se mění vždy, když vláda aktualizuje životní minimum nebo normativní náklady. Přesné aktuální hodnoty jsou zveřejněny na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Po odečtení nezabavitelné částky se zbývající příjem (tzv. zabavitelný zbytek) dělí na třetiny:

• První třetina se ponechá dlužníkovi navíc
• Druhá a třetí třetina jsou srazitelné ve prospěch věřitele

Při přednostních pohledávkách (výživné, náhrada škody, pohledávky státu) lze srazit dvě třetiny zabavitelného zbytku. Při nepřednostních pohledávkách pouze jednu třetinu. Zaměstnavatel je povinen srážky provádět automaticky po doručení exekučního příkazu.

V oddlužení (osobním bankrotu) platí stejný princip: dlužník odvádí insolvenčnímu správci vše nad nezabavitelnou částkou. Správce z toho poměrně uspokojuje věřitele.

Pro dlužníka to znamená, že po celou dobu oddlužení (standardně 5 let) žije prakticky na hranici nezabavitelné částky. Jakýkoli mimořádný příjem – prémie, dědictví, dar – musí být hlášen správci a zahrnuje se do podstaty.