Měnová politika

Primárním cílem ČNB je cenová stabilita – udržení inflace na hodnotě 2 % s toleranční pásmem ±1 procentní bod. Tento inflační cíl je stanoven zákonem č. 6/1993 Sb. o ČNB a odpovídá standardnímu cíli většiny vyspělých centrálních bank.

Pokud inflace stoupá nad cíl, ČNB zpravidla zvýší úrokové sazby – tím zdraží úvěry, sníží poptávku a tlumí inflaci. Pokud inflace klesá nebo ekonomika ochlazuje, ČNB sazby snižuje, aby podpořila úvěrování a ekonomickou aktivitu.

ČNB řídí měnovou politiku především třemi klíčovými sazbami:

• 2T repo sazba: aktuálně 3,75 % (srpen 2026). Základní sazba, za kterou ČNB stahuje přebytečnou likviditu od bank na 2 týdny. De facto určuje spodní hranici krátkodobých sazeb.
• Diskontní sazba: 2,75 % (srpen 2026). Dolní hranice pro sazby peněžního trhu.
• Lombardní sazba: 4,75 % (srpen 2026). Horní hranice – sazba, za kterou si banky mohou od ČNB přijmout likviditu přes noc.

Hypoteční sazby jsou ovlivněny repo sazbou nepřímo. Banky si půjčují likviditu na mezibankovním trhu za sazby blízké repo sazbě (PRIBOR). Hypoteční sazba = tržní sazba + marže banky. Když ČNB zvýší repo sazbu, zdraží i mezibankovní peníze a tím rostou hypoteční sazby.

Při průměrné hypoteční sazbě ~4,9 % (září 2026) je marže bank nad repo sazbou relativně nízká. Přesný přenos záleží na době fixace – variabilní hypotéky reagují rychleji, dlouhé fixace jsou od repo sazby do značné míry izolované (záleží na výnosu státních dluhopisů).

O výši sazeb rozhoduje sedmičlenná bankovní rada ČNB. Schůze se konají typicky osmkrát ročně. Rozhodnutí se opírá o prognozy ČNB (inflace, HDP, kurz) a je zveřejněno ihned po skončení jednání, včetně hlasování.

Protokoly z jednání bankovní rady jsou zveřejňovány s několikatýdenním zpožděním a umožňují sledovat, jak jednotliví členové uvažují o dalším vývoji sazeb. Trhy sledují tato rozhodnutí velmi pozorně, protože ovlivňují ceny dluhopisů, kurz koruny i sazby hypoték.