Jak market maker funguje
Market maker průběžně zveřejňuje dvě ceny: bid (cena, za kterou odkoupí) a ask (cena, za kterou prodá). Rozdíl mezi nimi je spread – zdroj zisku market makera. Při spreadu 1 Kč a denním obratu 100 000 kusů výdělek market makera dosáhne 100 000 Kč denně (před náklady a riziky).
Market maker je povinen kotovat ceny průběžně bez ohledu na to, zda chce aktuálně obchodovat. Za tuto povinnost dostává od burzy zvýhodněné podmínky – nižší poplatky nebo přístup k dřívějšímu toku příkazů.
Market maker na burzách v ČR
Na Burze cenných papírů Praha (BCPP) fungují market makeři pro méně likvidní tituly. Pro akcie jako ČEZ nebo Komerční banka zajišťuje likviditu samotný objem obchodů – market maker není nezbytný. Pro méně obchodované tituly nebo dluhopisy je market maker klíčový – bez něj by bylo obtížné obchodovat za férovou cenu.
Obchodníci s cennými papíry s licencí ČNB (podle zákona č. 256/2004 Sb.) mohou smluvně vykonávat funkci market makera pro konkrétní nástroje.
Rizika market makera
Market maker nese inventární riziko: pokud nakoupí velký objem a cena prudce klesne, utrpí ztrátu. Proto aktivně řídí svou pozici – hedguje ji opcemi, futures nebo prodejem jiných korelovaných nástrojů.
Dalším rizikem je nepříznivá selekce: pokud prodáte market makerovi za bid cenu, zpravidla máte negativní informaci o ceně (prodáváte, protože víte, že cena klesne). Market makeři statisticky tratí na obchodech s lépe informovanými účastníky a tuto ztrátu kompenzují spreads z méně informovaných obchodů.
Market maker vs. broker
Broker pouze zprostředkovává obchody mezi kupujícím a prodávajícím – sám na svůj účet neobchoduje. Market maker obchoduje vlastním jménem a na vlastní účet (principal trading), přičemž vydělává na spreadu, nikoli na provizi.
V praxi řada institucí kombinuje obě role. Retail broker může jednat jako market maker pro drobné klienty (internalizace příkazů) a zároveň zprostředkovávat větší obchody na burze.
