Jak lombardní sazba funguje
Lombardní sazba je úrok, za který ČNB poskytuje komerčním bankám jednodenní (overnight) úvěry. Banky tento nástroj využívají, pokud mají krátkodobý nedostatek likvidity a potřebují ho rychle pokrýt. Jako zajištění slouží cenné papíry, které banka ČNB dočasně převede.
Protože je lombardní sazba vždy vyšší než sazby na mezibankovním trhu, banky ji používají spíše jako záchrannou síť než jako standardní zdroj financování. Žádná banka si nepůjčí dráž, pokud může sehnat peníze levněji na trhu.
Aktuální výše a úrokový koridor
V září 2026 je lombardní sazba ČNB na úrovni 4,75 %. Společně s diskontní sazbou (2,75 %) a repo sazbou (3,75 %) tvoří úrokový koridor ČNB.
Koridor je symetrický – každá ze tří sazeb je od sousední vzdálena o jeden procentní bod. Tím ČNB vymezuje, v jakém pásmu se mohou pohybovat jednodenní tržní sazby: nemohou klesnout pod diskontní sazbu ani přesáhnout lombardní sazbu, protože by bylo výhodnější jít přímo do ČNB.
Název lombardní sazby
Název pochází z historického pojmu „lombardní úvěr" – půjčka zajištěná zástavou movitých věcí nebo cenných papírů. Tento typ financování byl rozšířen v italském Lombardsku, odtud historické spojení s názvem.
Dnes se lombardní úvěry v přeneseném smyslu týkají zajištěných mezibankovních operací. Principem zůstává, že věřitel (ČNB) přijímá jako zajištění hodnotné cenné papíry, které může v případě nesplacení zpeněžit.
Vliv na hypotéky a úvěry
Lombardní sazba nepůsobí na hypotéky přímo – standardní hypotéky se nepůjčují za lombardní sazbu. Její vliv je systémový: vymezuje horní hranici nákladů na likviditu pro banky, a tím nepřímo omezuje, jak vysoké sazby se mohou v praxi na trhu vytvořit.
Sledování lombardní sazby má smysl v kontextu celkové měnové politiky ČNB. Pokud ČNB lombardní sazbu snižuje, signalizuje uvolňování podmínek – a to bývá předzvěstí postupného poklesu hypotečních sazeb v nadcházejících měsících.
