Likvidita a různé typy aktiv
Aktiva se liší mírou likvidity:
- Hotovost a vklady na běžném účtu – nejvyšší likvidita, ihned k dispozici
- Státní dluhopisy a akcie blue chips – vysoká likvidita, prodatelné na burze v minutách
- Korporátní dluhopisy, méně obchodované akcie – střední likvidita, prodej může trvat dny
- Nemovitosti – nízká likvidita, prodej trvá typicky měsíce
- Soukromé podíly, umění – nejnižší likvidita, prodej může trvat roky
Likvidita nemovitostí
Nemovitosti jsou ze své podstaty málo likvidní. Prodej rodinného domu nebo bytu zahrnuje přípravu inzerátu, prohlídky, vyjednávání, uzavření smluv, čekání na vklad do katastru. Celý proces trvá v průměru 2–6 měsíců, v komplikovaných případech i déle.
Nízká likvidita nemovitostí má praktický dopad: pokud potřebujete rychle peníze, prodej nemovitosti není řešením pro okamžitou potřebu. Proto je důležité mít likviditnější finanční rezervu oddělenou od investice do nemovitosti.
Likvidita bank a finanční stabilita
Pojem likvidita se používá i pro banky a firmy – v tomto kontextu znamená schopnost plnit krátkodobé závazky (vyplatit vkladatele, zaplatit dodavatele). Banka s nedostatečnou likviditou se dostane do problémů, i když je jinak solventní.
ČNB sleduje likviditu bank prostřednictvím ukazatele LCR (Liquidity Coverage Ratio) a NSFR (Net Stable Funding Ratio) v rámci regulace Basel III/IV. Tyto ukazatele nutí banky držet dostatek vysoce likvidních aktiv pro případ odlivu vkladů.
Proč na liquiditu myslet při hypotéce
Při sjednání hypotéky vložíte část úspor do nemovitosti – ta je málo likvidní. Zbývající volné prostředky by proto měly zahrnovat dostatečnou likvidní rezervu pro případ nečekaných výdajů (oprava auta, nemoc, ztráta příjmu).
Finanční poradci doporučují mít v likviditnějších aktivech odpovídajících alespoň 3–6 měsíčním výdajům jako nouzový fond. Hypotéka sama o sobě je závazek s pevnou měsíční platbou – bez likvidní rezervy může každý nečekaný výdaj způsobit problém se splácením.
