Kdy kurzové riziko vzniká
Kurzové riziko vás postihuje vždy, když pracujete s jinou měnou než českou korunou. Typické situace:
- Investujete do zahraničních akcií nebo dluhopisů denominovaných v EUR, USD nebo jiné měně
- Máte vklady v cizí měně (devizový účet)
- Přijímáte příjmy v cizí měně (práce v zahraničí, export)
- Platíte závazky v cizí měně (zahraniční dodavatelé)
U tuzemských hypoték kurzové riziko standardně nevzniká – zákon č. 257/2016 Sb. vyžaduje, aby spotřebitelská hypotéka byla v měně příjmu dlužníka.
Jak kurzové riziko ovlivňuje investice
Příklad: koupíte americké akcie za 1 000 USD při kurzu 22 Kč/USD (zaplatíte 22 000 Kč). Akcie stoupnou o 10 %, ale koruna vůči dolaru posílí – kurz klesne na 20 Kč/USD. Prodáte za 1 100 USD, ale v korunách dostanete jen 22 000 Kč – tedy žádný zisk, přestože akcie šly nahoru.
Funguje to i opačně: pokud koruna oslabí, výnos z cizoměnové investice se v korunách zvýší, aniž by se investice sama zhodnotila.
Zajištění proti kurzovému riziku
Kurzové riziko lze snížit nebo eliminovat několika způsoby:
- Měnové zajištění (hedging) – využití forwardů, opcí nebo swapů k zafixování kurzu do budoucna. Dostupné především pro firmy a profesionální investory.
- Měnově zajištěné fondy – ETF nebo podílové fondy s hedgingem do CZK, vhodné pro retailové investory. Zajištění ale není zdarma – snižuje výnos.
- Diverzifikace – rozložení investic do více měnových zón snižuje (ale nevylučuje) měnové riziko.
Kurzové riziko pro exportéry a podnikatele
Firmy s příjmy nebo náklady v cizí měně jsou vystaveny kurzovému riziku systematicky. Exportér, který fakturuje v eurech, vydělá více, pokud euro vůči koruně posílí, a méně, pokud oslabí. Proto firmy s výraznými devizovými toky zpravidla uzavírají měnové zajišťovací kontrakty přes banku.
ČNB sleduje vývoj kurzu koruny a může provádět devizové intervence v případě extrémního pohybu – jako tomu bylo při intervencích v letech 2013–2017, kdy ČNB udržovala kurz nad 27 Kč/EUR.
