Jak korporátní dluhopis funguje
Firma (emitent) vydá dluhopisy s danou nominální hodnotou, kupónovou sazbou a splatností. Investor koupí dluhopis – v praxi půjčí firmě peníze. Za to dostává pravidelně kupon (úrokovou platbu) a při splatnosti obdrží zpět nominální hodnotu.
Příklad: dluhopis s nominální hodnotou 10 000 Kč, kupónem 6 % p.a. a splatností 5 let vynese ročně 600 Kč a po 5 letech vrátí 10 000 Kč. Celkový výnos před zdaněním je 3 000 Kč na jeden dluhopis.
Rizika korporátních dluhopisů
Hlavní riziko je kreditní riziko – firma nemusí být schopna splácet kupon nebo vrátit jistinu (default). Na rozdíl od bankovních vkladů nejsou dluhopisy pojištěny Fondem pojištění vkladů.
Dalším rizikem je tržní riziko: cena dluhopisu na sekundárním trhu se pohybuje obráceně k úrokovým sazbám. Pokud sazby rostou, cena dluhopisu klesá a prodej před splatností může přinést ztrátu. U dluhopisů s nízkou likviditou navíc nemusí být snadné najít kupce vůbec.
Korporátní vs. státní dluhopis
Státní dluhopisy (ČR) jsou považovány za bezpečnější – pravděpodobnost defaultu státu je výrazně nižší. Za to investor dostává nižší výnos. Korporátní dluhopisy nabízejí vyšší kupon jako kompenzaci za vyšší riziko.
Rozdíl ve výnosech se nazývá kreditní spread. U kvalitních korporací (investment grade) je spread nižší, u spekulativních dluhopisů (high yield, tzv. junk bonds) výrazně vyšší.
Zdanění a regulace v ČR
Kuponové platby z korporátních dluhopisů podléhají dani z příjmů. U fyzických osob se kupon daní srážkovou daní 15 %, pokud je dluhopis registrován na burze nebo vydán veřejnou nabídkou. Výnos z prodeje dluhopisu je součástí základu daně.
Vydávání dluhopisů veřejnou nabídkou se řídí zákonem č. 256/2004 Sb. (zákon o podnikání na kapitálovém trhu) a vyžaduje prospekt schválený ČNB nebo příslušným regulátorem v EU, pokud přesáhne zákonné limity.
