Jak kontokorent funguje
Banka vám na běžném účtu nastaví záporný limit – například 20 000 Kč. Do výše tohoto limitu smíte účet přečerpat: zůstatek na účtu může klesnout až na -20 000 Kč. Za každý den, kdy je účet v mínusu, platíte úrok. Úrokové sazby kontokorentů se pohybují typicky mezi 15–25 % p.a., tedy výrazně více než u spotřebitelských úvěrů nebo hypoték.
Kontokorent slouží jako krátkodobá rezerva při nečekaném výdaji nebo při nesynchronizovaných příjmech a výdaji. Při připsání mzdy nebo jiného příjmu se saldo automaticky vrací do kladných hodnot.
Vliv kontokorentu na bonitu a hypotéku
Kontokorent je při posuzování bonity pro hypotéku problematický, i když ho aktivně nevyužíváte. Banky totiž do výpočtu DTI nebo DSTI zpravidla zahrnují minimální splátku kontokorentu – obvykle se počítá jako 3–5 % ze schváleného limitu měsíčně, bez ohledu na to, zda je kontokorent přečerpán.
Příklad: limit kontokorentu 50 000 Kč snižuje vaši vypočtenou volnou kapacitu o přibližně 1 500–2 500 Kč měsíčně. To může snížit maximální výši hypotéky, na kterou dosáhnete.
Co dělat s kontokorentem před žádostí o hypotéku
Pokud plánujete žádat o hypotéku, zvažte snížení nebo zrušení limitu kontokorentu několik měsíců předem. Banka v registru dlužníků (BRKI) uvidí aktuální nastavení limitu, nikoliv jen průměrné čerpání.
Kontokorent je evidován v Bankovním registru klientských informací (BRKI). Negativní záznamy – např. opakované přečerpání přes limit nebo opožděné splátky – mohou snížit scoring a ohrozit schválení hypotéky.
Kontokorent vs. kreditní karta
Oba produkty umožňují čerpat peníze nad rámec vlastního zůstatku, ale fungují jinak. Kontokorent je vázán na běžný účet a čerpá se automaticky. Kreditní karta je samostatný úvěrový nástroj s bezúročným obdobím (typicky 45–55 dní), po jehož uplynutí se účtuje úrok.
Při posuzování bonity banky pracují s oběma produkty podobně – jako potenciální závazek. U kreditní karty se do výpočtu DSTI obvykle zahrnuje 3–5 % měsíčního limitu.
