Jak jednoduché úročení funguje
Vzorec pro jednoduché úročení: Úrok = Jistina × Sazba × Čas
Příklad: vložíte 100 000 Kč na spořicí účet s 5% roční sazbou na 3 roky.
- Rok 1: úrok 5 000 Kč, celkem 105 000 Kč
- Rok 2: úrok opět z 100 000 Kč = 5 000 Kč, celkem 110 000 Kč
- Rok 3: úrok opět 5 000 Kč, celkem 115 000 Kč
Klíčový znak: úroky se nepřidávají k jistině – stále se počítá z původních 100 000 Kč. Výnos roste lineárně.
Jednoduché vs. složené úročení
Při složeném úročení se úrok přičítá k jistině a v dalším období se počítají úroky z vyšší základny (úroky z úroků):
- Rok 1: úrok 5 000 Kč, jistina 105 000 Kč
- Rok 2: úrok z 105 000 Kč = 5 250 Kč, jistina 110 250 Kč
- Rok 3: úrok z 110 250 Kč = 5 512 Kč, jistina 115 762 Kč
Po 3 letech je rozdíl malý (115 762 vs. 115 000 Kč), ale při dlouhém horizontu (10, 20, 30 let) nebo vyšších sazbách je rozdíl dramatický. Einstein prý nazval složené úročení „osmým divem světa".
Kde jednoduché úročení potkáváte
Jednoduché úročení se používá v praxi zejména pro:
- Krátkodobé finanční produkty – termínované vklady s výplatou úroku na konci
- Úroky z prodlení – zákonný úrok z prodlení se počítá jednoduchým způsobem
- Mezibankovní trh – krátkodobé mezibankovní operace (přes noc, týden)
- Spotřebitelské úvěry – v zákonných výpočtech RPSN se využívá složité kombinace, ale pro jednoduchou ilustraci se používá jednoduché úročení
Hypoteční splátky se počítají z aktuálního zůstatku dluhu (klesající jistina) – to není ani jednoduché, ani klasické složené úročení, ale anuitní splácení.
