Daňový doklad vs. faktura
Termínem „faktura" se v praxi označují různé dokumenty:
- Daňový doklad (faktura plátce DPH) – povinný dokument dle zákona č. 235/2004 Sb. (zákon o DPH), který musí plátce DPH vystavit při plnění uskutečněném pro jiného plátce nebo pro podnikatele. Příjemci umožňuje uplatnit nárok na odpočet DPH.
- Faktura neplátce DPH – běžný účetní doklad bez DPH, zákon nestanoví přesné náležitosti jako u daňového dokladu, ale musí splňovat náležitosti účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb.
Povinné náležitosti daňového dokladu
Daňový doklad plátce DPH musí obsahovat (§ 29 zákona o DPH):
- Označení osoby, která plnění uskutečnila (jméno nebo název, DIČ, adresa)
- Označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje
- Evidenční číslo daňového dokladu
- Rozsah a předmět plnění
- Datum vystavení dokladu
- Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty
- Základ daně pro každou sazbu DPH
- Sazba DPH a výše DPH
- Celková částka
Splatnost faktury
Zákon nestanovuje pevnou dobu splatnosti faktury – záleží na dohodě stran. Pokud smluvní splatnost není dohodnuta, platí zákonná splatnost dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. – u pohledávek mezi podnikateli je to zpravidla 30 dnů od doručení faktury nebo dodání plnění.
Zákon č. 58/2024 Sb. o opožděných platbách zpřísnil podmínky pro vztahy B2B – maximální splatnost 30 dnů (v některých případech 60 dnů se souhlasem) a automatický nárok na úrok z prodlení.
Faktury při rekonstrukci a dotacích
Při rekonstrukci nemovitosti financované hypotékou nebo dotací mají faktury klíčovou roli:
- Banky při čerpání hypotéky na rekonstrukci vyžadují faktury od dodavatelů jako doklad o účelném použití prostředků
- Dotace z NZÚ (Nová zelená úsporám) vyžadují originály nebo kopie faktur a dokladů o úhradě jako součást vyúčtování
- Faktury je třeba archivovat po zákonem stanovenou dobu (zpravidla 5–10 let dle povahy dokladu)
