Co diskontní sazba znamená
ČNB pracuje se třemi klíčovými sazbami: repo sazbou, diskontní sazbou a lombardní sazbou. Diskontní sazba je z nich nejnižší. Jde o úrok, který ČNB platí komerčním bankám za jednodenní depozita – tedy za peníze, které banky přes noc uloží u centrální banky.
V praxi tvoří diskontní sazba spodní strop pro krátkodobé tržní sazby. Banka by nikdy nepůjčila na trhu levněji, než je diskontní sazba, protože by jí bylo výhodnější uložit peníze přímo u ČNB.
Aktuální výše
V září 2026 je diskontní sazba ČNB na úrovni 2,75 %. Je o jeden procentní bod nižší než repo sazba (3,75 %) a o dva procentní body nižší než lombardní sazba (4,75 %).
Tyto tři sazby ČNB zpravidla pohybuje synchronně – když sníží repo sazbu, sníží i diskontní a lombardní sazbu o stejný počet bazických bodů. Tím se udržuje stabilní koridorový systém řízení likvidity.
Diskontní sazba a hypotéky
Na hypoteční sazby má diskontní sazba vliv nepřímý. Přímo neurčuje, za kolik banka poskytne hypotéku – tím je spíše repo sazba a výnosy dluhopisů. Diskontní sazba ale ovlivňuje celkové podmínky likvidity v bankovním systému.
Pokud diskontní sazba klesá, banky mají volnější přístup k levným penězům, což se postupně promítá do nižší ceny úvěrů. Výrazný vliv diskontní sazby je ale spíše viditelný u krátkodobých mezibankovních operací než přímo u hypoték.
Srovnání tří sazeb ČNB
Tři sazby ČNB tvoří tzv. úrokový koridor:
- Diskontní sazba (2,75 %) – spodní hranice, ČNB platí bankám za depozita
- Repo sazba (3,75 %) – střed koridoru, hlavní nástroj měnové politiky
- Lombardní sazba (4,75 %) – horní hranice, za tuto sazbu ČNB půjčuje bankám přes noc
Tento systém zajišťuje, že jednodenní tržní sazby se pohybují v pásmu mezi diskontní a lombardní sazbou. ČNB tak udržuje kontrolu nad krátkodobými sazbami v celé ekonomice.
