Co je deflace a jak vzniká
Deflace nastává, když celková cenová hladina (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) klesá meziměsíčně nebo meziročně po delší dobu. Příčiny mohou být:
- Pokles poptávky – lidé méně nakupují (recese, nezaměstnanost).
- Nadměrná nabídka – přebytek zboží nebo kapacit.
- Technologický pokrok – dramatické snížení výrobních nákladů.
- Restriktivní měnová politika – příliš vysoké úrokové sazby dlouho.
Proč je deflace nebezpečná
Zdánlivě pozitivní efekt (levnější zboží) je překonán negativními důsledky:
- Deflační spirála – spotřebitelé odkládají nákupy, protože očekávají, že bude ještě levněji. Firmy snižují výrobu, propouštějí zaměstnance, klesají mzdy – a ceny klesají dál.
- Reálný dluh roste – nominální výše dluhu se nemění, ale jeho reálná hodnota roste spolu s kupní silou peněz. Dlužníci mají větší problém splácet.
- Záporné reálné výnosy – při nulových nebo nízkých nominálních úrokových sazbách a deflaci je reálná sazba kladná, ale investice do rizikovějších aktiv jsou méně atraktivní.
Deflace a hypotéky
Při deflaci roste reálná hodnota hypotečního dluhu – dluh v korunách zůstane stejný, ale kupní síla koruny roste. Splácení se stává relativně těžším. Mzdy mohou klesat, ale splátka hypotéky nikoliv.
Deflace navíc snižuje nominální hodnoty nemovitostí – zástavní hodnota klesá a může se přiblížit nebo překročit výši zbývajícího dluhu. Banka může vyžadovat dofinancování zajištění (přidat další zástavu nebo splatit část dluhu).
Cíl ČNB a inflační cíl
ČNB (jako i většina centrálních bank) se snaží udržovat inflaci na úrovni 2 % ročně. Mírná inflace je preferována před deflací právě z výše popsaných důvodů. Výrazná deflace je pro centrální banky noční můra – nástroje pro boj s ní jsou omezené (sazby nelze snižovat pod nulu donekonečna).
