Kdy daňová ztráta vzniká
Daňová ztráta (§ 34 zákona č. 586/1992 Sb.) vzniká, pokud základ daně vychází záporný – příjmy jsou nižší než daňové výdaje. U fyzických osob může vzniknout u příjmů z podnikání (§ 7) nebo z pronájmu (§ 9). U právnických osob z celkového hospodaření.
Důležité: u příjmů ze zaměstnání (§ 6) daňová ztráta nevzniká. Ztrátu z podnikání nebo pronájmu nelze navzájem kompenzovat se zaměstnaneckými příjmy.
Jak daňovou ztrátu uplatnit
Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích po roce vzniku ztráty. Ztráta se uplatňuje v daňovém přiznání jako odečitatelná položka.
Příklad: firma vykáže v roce 2025 ztrátu 500 000 Kč. V roce 2026 dosáhne zisku 600 000 Kč. Základ daně po odečtení ztráty: 600 000 – 500 000 = 100 000 Kč. Daň 21 % = 21 000 Kč místo 126 000 Kč.
Daňová ztráta u OSVČ a pronájmu
OSVČ s daňovou ztrátou z podnikání ji může odečíst v příštích 5 letech od základu daně z téhož zdroje (podnikání). Ztrátu z pronájmu lze odečíst od budoucích příjmů z pronájmu, nikoli od příjmů ze zaměstnání.
Při přechodu z daňové evidence na účetnictví nebo změně způsobu uplatňování výdajů je nutné základ daně upravit dle § 23 odst. 8 ZDP, což může ovlivnit výši případné ztráty.
