Jak blankosměnka funguje
Směnka je cenný papír, jehož podepsáním se dlužník (výstavce nebo příjemce) bezpodmínečně zavazuje zaplatit určitou sumu. Blankosměnka je zvláštní případ – v době podpisu chybí jedna nebo více podstatných náležitostí (zpravidla výše sumy a/nebo datum splatnosti).
Věřitel (banka, finanční instituce) smí blankosměnku doplnit jen v souladu s písemnou dohodou o vyplňovacím právu. Blankosměnka je upravena zákonem č. 191/1950 Sb. (zákon směnečný a šekový) a zákonem č. 89/2012 Sb. (NOZ).
Kdy banky blankosměnku požadují
V minulosti byla blankosměnka rozšířeným zajišťovacím nástrojem u spotřebitelských úvěrů. Zákon č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) ji u spotřebitelských úvěrů od roku 2016 zakázal – věřitel nesmí po spotřebiteli vyžadovat podpis směnky jako zajištění spotřebitelského úvěru.
U komerčních a podnikatelských úvěrů nebo hypotečních úvěrů mimo zákon č. 257/2016 Sb. ji banky stále využívají, i když méně než dříve. Zástavní právo k nemovitosti je dnes hlavním zajišťovacím nástrojem hypotéky.
Rizika pro dlužníka
Blankosměnka je velmi silný zajišťovací prostředek – v případě jejího předložení soudu je dlužník okamžitě v nevýhodné pozici, protože musí prokazovat, že věřitel překročil dohodnuté vyplňovací právo. Důkazní břemeno leží na dlužníkovi.
Zásadní ochranou je písemná dohoda o vyplňovacím právu, kde jsou přesně definovány podmínky, za nichž může věřitel směnku doplnit a uplatnit. Pokud taková dohoda chybí nebo je vágní, je dlužník výrazně ohrožen.
